Aktuálníletáky.cz   

Makro leták : Epikure - zvěřina

Platnost od 24.10. do 21.11.


Epikure - zvěřina - strana 2










     

Epikure - zvěřina - strana 2

Odkud pochází zvěřina Lovectví a myslivost provázejí člověka odpradávna a na počátku byly jedním z hlavních zdrojů obživy. První obory a bažantnice se v našich zemích zakládaly již ve 13. století a lov se pomalu stával výsadou šlechty a církevních hodnostářů. V 18. století myslivost ustupuje lesnictví, stavy zvěře se snižují, ale vznikají také další bažantnice a lovecké řády. Myslivectví druhé poloviny 20. století plně charakterizuje atmosféra známého filmu Slavnosti sněženek, kdy se zvěřina konzumuje v lovecké sezoně na slavnostech místních mysliveckých spolků. Dnes je zvěřina stále rozšířenější, dostupná celoročně a téměř nenajdete restauraci, kde by na jídelním lístku nebyl „alespoň“ zvěřinový guláš. Jak je možné, že je zvěřina dostupná celoročně? Vzhledem k tomu, že poptávka po zvěřině stoupá, začaly vznikat intenzivní faremní chovy, které umožňují dostatečné množství zvěřiny a její dostupnost po celý rok. Rozlišujeme tak dva způsoby chovu zvěřiny – zvěř s neomezeným pohybem chovaná v revírech a oborách nebo zvěř farmovaná. Zvěř chovaná v revírech se může volně pohybovat v lesích či na polích, kde spásá nejen trávu, ale také vysázené polní plodiny a stromky. Tím ale může způsobovat škody. Proto je potřeba zvěř udržovat v počtech, které nenarušují rovnováhu v hospodaření lesníků a myslivců. Zvěř se pak loví na podzim, kdy je v nejlepší kondici, a před zimou, kdy je potřeba nejvíce potravy. Dny jsou chladné a ulovená zvěřina se nekazí. Lovit se samozřejmě může pouze v období lovu a povoleným mysliveckým způsobem. Zvěřina z České republiky, kterou koupíte v MAKRO, je vždy z lovené zvěře. Farmovaná zvěř je chována v oplocených oborách, kde má omezený prostor k pohybu a má stejnou péči jako hospodářská zvířata. Je dokrmována, má k dispozici pitnou vodu a veterinární péči. Zvěř se neloví, ale je přepravována na místo určené k porážce. Porážení této zvěře musí být nahlášeno orgánům státního veterinárního dozoru a maso z těchto zvířat není označováno jako zvěřina, ale jako maso s uvedením druhu zvířete. Základní dělení zvěřiny Zvěřina se dělí do dvou základních skupin – srstnatá a pernatá zvěř. K srstnaté zvěři, jak už název napovídá, se řadí všechna zvěř mající srst. Srstnatou zvěř myslivci dále dělí na vysokou a nízkou. Rozdělení na vysokou a nízkou zvěř dříve nemělo nic společného s velikostí zvěře. Jako vysoká zvěř se označovala ta, která byla vysoce kulinářsky hodnocena a jejíž lov byl výsadou šlechty a církevních hodnostářů. Nízkou zvěř, kam dříve patřili i srnci, směli lovit i příslušníci nízkých stavů. K vysoké zvěři patří srnci, jeleni, daňci, mufloni, kozorožci, kamzíci a prase divoké. K nízké zvěři potom zajíc polní a králík divoký. V souvislosti se zvěřinou je často používán pojem zvěř spárkatá. Základním znakem spárkaté zvěře jsou kopyta neboli spárky. Spárkatá zvěř je tedy souhrnný název pro všechny jelenovité a turovité (např. kamzík, divoká koza, zubr, antilopa) a černou zvěř (prase divoké). K pernaté zvěři patří křepelky, koroptve, bažanti, kachny a další lovení opeřenci. Jako farmovaná zvěř je chována zejména zvěř jelení, dančí a zvěř pernatá. Srnčí zvěř farmový chov špatně snáší, mufloní maso se díky své intezivní vůni konzumuje jen omezeně a farmový chov zajíců je velmi náročný. Zvěřina v MAKRO původem z Nového Zélandu, Skotska či Francie pochází vždy z farmových chovů (viz. Faremní chovy ve světě). 2 zvěřina cE1223_01-07.indd 2 10/10/12 5:41 PM