Aktuálníletáky.cz   

Makro leták : Mořské plody

Platnost od 3.7. do 30.7.


Mořské plody - strana 5










     

Mořské plody - strana 5

ROZMRAZUJTE POMALU! Způsob zmrazení má na kvalitu masa krevet velký vliv, ale správný postup neubírá této lahůdce na chuti ani nepřidává na vůni. Obojí však můžete pokazit nevhodným rozmrazením, na které se nesmí spěchat. Mělo by probíhat pomalu, ideálně přes noc, a poté byste měli pokrm okamžitě připravit a  nikdy nevracet do mrazničky. Krevety rozmrazíte následovně: vsypete je do neporušeného mikrotenového sáčku ponořeného do misky se studenou vodou tak, aby se nenamočily, a  necháte je zvolna změknout v chladničce. Pokud spěcháte, lze použít vlažnou, nikdy však horkou vodu – krevety by ztratily chuť. Správné rozmrazení nejenže uchová všechny vlastnosti masa, ale přispěje také k  rovnoměrnému provaření či propečení. ČÍM MENŠÍ, TÍM JEMNĚJŠÍ CHUŤ! V CHAPADLECH CHUTÍ Chobotnice, sépie a olihně patří ke gurmánským pochoutkám, které na české talíře dorazily zejména ze středomořské, asijské a orientální kuchyně. Tajemně působící živočichové spadající do třídy hlavonožců (Cephalopoda) jsou nejvyspělejšími tvory z kmene měkkýšů (Mollusca). Lze mezi nimi najít centimetrové tvorečky i téměř dvacetimetrové obry, ale všichni mají společný rys, jímž jsou chapadla. (f Blanšírování (francouzské slovo „blanchir“ znamená čistit či bělit) spočívá v ponoření potraviny do horké vody, po němž následuje ochlazení. Maso krevet po krátkém pobytu v  horké vodě zbělá, zůstane šťavnaté, zachová si chuť, barvu i kvalitu. Navíc se vám podaří mnohem snáze sloupnout krunýř. Desetiramenatci (sépie a  olihně) mají 8  kratších chapadel doplněných dvěma delšími, chobotnicím slouží 8 stejně dlouhých ramen, která jim v případě ztráty při zranění opět dorůstají (název „octopus“ vychází z  latinského slova „octo“ = osm). Všichni hlavonožci mají velmi dobře vyvinutý zrak i mozek, jenž bývá ukrytý v  chrupavčité schránce. Řada výzkumů prokázala především u  chobotnic překvapivou inteligenci. Hlavonožci jsou rovněž obratnými dravci, kteří mohou díky tvrdým zobákovitým čelistem konzumovat kraby a další tvory chráněné krunýři a skořápkami. Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) dorůstá zhruba do půlmetrové délky. Žije na mořském dně, ve dne sídlí v  úkrytech mezi kameny či ve skalních škvírách, kam se díky absenci kostí snadno protáhne, v  noci loví kraby, měkkýše nebo menší ryby. Sameček hyne po spáření, samička poté, co se z  vajec vylíhnou mláďata. Různé druhy chobotnic lze nalézt ve všech světových mořích a některé mohou mít chapadla delší než 5 metrů. Pro gastronomii jsou však nejvýznamnější druhy žijící ve Středomoří nebo ve slaných vodách kolem Japonska, odkud také pocházejí nejvyhlášenější kulinářské speciality. 5 cE1315_02-07.indd 5 18.6.13 13:19