Aktuálníletáky.cz   

Akční­ leták Kaufland : Aktuální leták Kauflandu

Platnost od 27.11 .2014 do 3.12 .2014


Aktuální leták Kauflandu - strana 27























































     

Aktuální leták Kauflandu - strana 27

TÉMA TÝDNE Jak se rodil advent V   období cca čtyř týdnů před Štědrým dnem se mluví o  adventu, anebo jej připomínají alespoň čtyři svíce, které se postupně každou neděli rozsvěcují. Ale co to advent vůbec je? Podobně jako Velikonocům předchází v křesťanském kalendáři období půstu, také Vánocům předchází období adventu (advent je latinsky „příchod“). Lidová zbožnost a zvyky, které se už soustředily na vánoční svátky, přidělily ve vědomí křesťanů zvláštní postavení také adventu. První stopy První stopy vánoční přípravné doby – adventu – se nenacházejí v Římě, kde bychom je možná hledali, ale ve Španělsku, především v  Galicii. Svátek Kristova narození se zde slavil na  Slavnost Zjevení Páně, lidově zvané Tři králové (6. ledna). Půst svatého Martina Odhlédneme-li od  některých nejistých zpráv z  druhé poloviny 4. století, mluvících o „třech týdnech zvýšené náboženské činnosti“, je nejstarším svědectvím o  adventu postní pořádek biskupa Perpetua z  Tours († 490). Vyžaduje se v  něm půst třikrát týdně v  období od  svátku sv. Martina (který také pocházel z Tours a  jeho svátek se slaví 11. listopadu) do Vánoc. Podařilo se dokázat, že toto ustanovení vycházelo z původního půstu svatého Martina („quadragesima sancti Martini“), sahajícího od  zmíněného světcova svátku až do  svátku Zjevení Páně, což je 8 týdnů. Ale protože se v těchto oblastech vynechával půst o sobotách a nedělích, vychází to přesně na 40 postních dnů. Postit se znamenalo zříci se především požívání masa. Hlavně však šlo o konání skutků pokání, tzn. lítost nad svými hříchy, konání dobra, dávání almužny, návštěvu nemocných apod. Ravenna a Řím První stopy adventní liturgie lze zachytit v  polovině 5. století v Ravenně. V Římě je možné pozorovat prvopočátky adventní liturgie až kolem poloviny 6. století, a sice v souvislosti se zimními postními oslavami, které obsahují také adventní myšlenky. Důležitým je bohoslužební pořádek města Říma papeže Řehoře Velikého (590–604), který obsahuje čtyři nedělní a tři mimonedělní mše adventního rázu. Původní obsah adventu přitom tvořilo Kristovo vtělení a  příprava na jeho náboženskou oslavu. Pokání, nebo radostná doba čekání? V jiných oblastech, zvláště v Galicii, došlo v  tomto ohledu k  silným důrazovým posunům tím, že se advent zaměřil spíše na „poslední věci“, tj. na  Kristův příchod na konci věků a poslední soud. Jde zřejmě o  vliv irských misionářů, kteří do  popředí velmi silně stavěli Krista coby soudce přicházejícího soudit, a tím zdůrazňovali pokání. Z  pozice hlasatelů pokání prohlašovali advent za  vlastní dobu pokání. Něco z  tohoto kajícného charakteru z Galie proniklo ve 12. století také do římské adventní oslavy, což se projevilo např. vynecháváním zpěvu Gloria a  nošením fialových mešních rouch. (Nezpívání Gloria a  fialové roucho jsou znaky vlastní postní doby, která je 40 dnů před Velikonocemi.) V Římě se ovšem striktně nenahlíželo na  advent jako na  dobu pokání. Jisté ztlumení v  náboženské oslavě nastalo jen proto, aby se na Vánoce mohly rozezvučet zpěvy v plné nádheře a síle. Různá délka adventu Co se týče časového trvání adventu, římské řešení se čtyřmi adventními nedělemi se prosazovalo jen váhavě, ačkoli to takto pro Franskou říši ustanovili král Pipin a  jeho syn Karel Veliký. Dlouhou dobu byl na  různých územích znám advent, který pozůstával ze čtyř, pěti i šesti týdnů. V oblasti Milána je ještě dnes šest adventních neděl. Zdá se, že se až v  průběhu 10.–11. století prosadilo ve  francouzsko-galském prostředí římské řešení. Připadl-li 24. prosinec na  neděli, stanovily mnohé církve začátek adventu již na  26. listopad, aby mohly slavit jak čtyři adventní neděle, tak i  slavnost vigilie, která se koná v  předvečer svátku Narození Ježíše Krista. Nakonec se ovšem prosadilo, že v  takovém případě začal advent až 3. prosince a slavení 4. adventní neděle odpadlo ve prospěch vigilie. Také nový liturgický pořádek zachoval pravidlo, že advent začíná nejdříve 27. listopadu a nejpozději 3. prosince. Jen slavení čtvrté adventní neděle se už nemůže potlačit ani v případě, že neděle připadne na 24. prosinec. Dopoledne tak věřící slaví 4. adventní neděli a  večer si už připomínají vigilii svátku Narození Ježíše Krista. Struktura adventu První adventní nedělí pro věřící zároveň začíná nový církevní rok. Dvojí povaha adventního času, která se časem vykrystalizovala – příprava na Kristovo narození a očekávání druhého Kristova příchodu – má odezvu i v současné struktuře adventu. Od první adventní neděle se pohled věřících soustřeďuje především na  druhý příchod Krista na konci věků a s tím spojený poslední soud. Druhá adventní neděle je ve  znamení pokání. Třetí adventní neděle je naopak radostná a  nese jméno podle prvního slova vstupního verše: „Gaudete = Radujte se“. Fialovou barvu kněžského roucha, která symbolizuje pokání, střídá barva růžová, která koresponduje s  radostnou atmosférou této neděle. Růžová barva roucha je zajímavá také tím, že se používá jenom dvakrát za rok: o třetí adventní neděli a o čtvrté postní neděli. Má zdůraznit to, že i uprostřed pokání, které evokuje smutek, jde především o radost – z možností očištění, nabrání nových sil a začátku od začátku. Od 17. prosince do předpoledne Štědrého dne je hlavní náplní adventního času rozjímání o událostech, které předcházejí narození Krista a zvláštním způsobem avizují jeho příchod. Čtvrtá adventní neděle pokračuje v  této linii opisů událostí, které se odehrály těsně před Ježíšovým narozením, jako jsou: andělovo poselství Josefovi, setkání Marie s Alžbětou a důležitá starozákonní mesiášská proroctví. Adventní čas končí ve Štědrý den v patnáct hodin. Pramen: Adolf Adam: Liturgický rok, Nakladatelství VYŠEHRAD Ilustrační foto: Archiv KŘÍŽOVKA POMŮCKA: LO, ATUT NEAR TROKAR TVAR OTÉKAT LEBKA (BÁS.) JMÉNO ZNÁMÉ LVICE STARO− EGYPTSKÁ NÁDOBA POLSKÁ KREV PRES SLOVEN− SKY „OSIČKA” BÍTI (DĚTSKY) OBDĚLANÝ POZEMEK BICYKL OBUV ZNAČKA AUT EG. POSV. BÝK ŽENSKÉ JMÉNO INDIÁN ODDĚLENÍ V NEMOCNICI TÝKAJÍCÍ SE OPŮ ZAČÁTEK TAJENKY BŮH LÁSKY UMĚLÝ ČLOVĚK POVZDECH DRUH PAPOUŠKA MĚSÍC (BÁS.) VÝZVA LESKLÝ NÁTĚR LIKÉRNÍK VYTYČENÝ SMĚR MUŽSKÝ HLAS ŘÁD OBILNÉ SKLADY TROPICKÉ ŠÍLEN− STVÍ KRIZOVKA KRÁTKÉ KABÁTY ASIJSKÝ STÁT ANGLICKY „BLÍZKO” Dárková poukázka DOMÁCKY ERIKA HNĚDOZE− LENÁ BARVA PARAFÍN SLOSOVÁNÍ ODDĚLENÍ TECHNICKÉ KONTROLY OPĚT JAKÝM ZPŮSOBEM ZN. VOLT− AMPÉRU SEVEŘAN KONEC TAJENKY ČÍNSKÉ ŽEN. JM. RÁMOVÁ PILA ČÁST KOSTRY DOMÁCKY ADINA OBYVA− TELKA IRSKA Od čtvrtka 27. 11. 2014 do středy 3. 12. 2014 zašlete tajenku bez diakritiky SMS zprávou ve tvaru KRIZmezeraTAJENKA (např.: KRIZ Vlk ovecky nepocita) na telefonní číslo 900 11 07. Do SMS nevpisujte žádné další údaje, jako např. jméno a adresu. Poukázku v hodnotě 500 Kč až do počtu pěti výherců vyhrává každá třístá doručená SMS se správnou odpovědí. Cena SMS je 7 Kč. Technicky zajišťuje Advanced Telecom Services, s.r.o. (ATS). Infolinka 296 363 199, 8:00 –16:00. www.platmobilem.cz Všem luštitelům přejeme hodně štěstí! DRUH PALMY MOŽNÁ ZVĚRO− LÉKAŘSKÝ NÁSTROJ TEPRVE PŘE IN. HER. SKOPALA PLOCHA CYKLOHE− XANON ŽENSKÉ JMÉNO ČÁST ÚST AČKOLI DRUHÁ TRÁVA MUČENÍ TRUMF V BRIDŽI MOUR KORÁ− LOVÝ OSTROV TATO VOZIDLA 500 Kč Tajenka z novin č. 45/14: Mír se zjednává válkou. Cenu vyhrávají: • Marie Pajerová, Olomouc • Ladislava Horáčková, Hradec Králové • Jiří Reis, Zlín • Stanislav Kyc, Český Těšín • Zdenka Horálková, Teplice K výhře srdečně blahopřejeme.