Aktuálníletáky.cz   

Aktuální akční­ leták Kaufland + příští týden : Příští týden

Platnost od 26.3 .2015 do 1.4 .2015


Příští týden - strana 36



















































     

Příští týden - strana 36

ZVYKY A TRADICE y l o b m y s é v s í j a m e c o n o k i l Ve Co znamenají a představují? Pomlázka Velikonoční beránek Pomlázka je z vrbového proutí. Vrby působí dojmem starého stromu. Jedním z prvních znaků probouzející se přírody je to, že pruty vrb zežloutnou a  ve  slunečním svitu vypadají jako zlaté. Zlatý prut z vrby – stařeny je chápán jako sluneční paprsek. Dotek tohoto paprsku „dává vzrůst“ vegetaci, otevírá a  probouzí život. Šlehnutí zlatým prutem mělo rituálně magickou moc. Hospodář šlehnul všechno, co mělo rodit. K Velikonocům neodmyslitelně patří velikonoční beránek. Symbol beránka byl velmi známý hlavně v  pastevecké, a  především pak v  hebrejské tradici. Ovce symbolizovaly Izraelity, kteří putovali po  poušti a  hledali zaslíbenou zemi. Byli tak členy „Božího stáda“ a Bůh byl označován za pastýře, který bere své ovce s láskou do náruče. V křesťanské tradici se beránek stal symbolem Božího Beránka, čili Krista. Skrze Krista došlo ke  spojení s  původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek zabíjel coby památka vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Kristus je tedy beránek, který byl zabit proto, aby jiní mohli žít. Mísa s naklíčeným obilím Velikonoční zajíc Zvyk mít doma o  velikonočních svátcích mísu s naklíčeným obilím nebo čočkou má původ v  mytické pověsti o  Adonisově zahrádce. Adonis byl pohledný mladík, do něhož se zamilovala samotná bohyně lásky Afrodita. Když byl Adonis zabit, domáhala se u  Dia, aby se k  ní mohl Adonis z  říše podsvětí vrátit alespoň na  část roku. Jeho předčasná smrt a návrat zpátky symbolizoval osud zasetých ozimů. Ty na podzim načas vzejdou, ale pak je zakryje sníh. Na jaře opět vyraší. Adonisovy zahrádky byly původně vánočním zvykem, až později se přesunuly k Velikonocům coby symbol jarního probuzení. Tento symbol Velikonoc není typickým pro naše tradice, nicméně pomalu zdomácňuje. Křesťanské vysvětlení místa zajíce v  čase Velikonoc se občas odvolává na  staré překlady žalmu 104,18: „Hory vysoké [jsou] kamzíků, skály útočiště králíků.“ V  byzantské době byl zajíc dle zvířecí symboliky symbolem pro Ježíše Krista. Zajíc je také znakem plodnosti, což lze dokázat podle legend o  řecké bohyni lásky Afroditě a germánské bohyni jara a plodnosti Osteře, jimž byl zajíc přiřazován jako svaté zvíře. Velikonoční zajíc má i své „ekonomické odůvodnění“. Zelený čtvrtek byl totiž termínem pro odevzdání úroků a  daní a dlužníci platili svým věřitelům vejci a zajíci. Další pohled uvádí, že dlužník po zaplacení svých dluhů se stával svobodným člověkem, který byl srovnáván se zajícem. Zajíc přichází na jaře do blízkosti vesnic a zahrad, aby vyhledával potravu a  na  základě tohoto nevšedního chování zdržovat se v blízkosti člověka se mu přibásnila schopnost kladení zvláštních vajec. Rychle vznikla legenda o  zajíci, který klade vejce. Proto je i  dnes schovávání velikonočních vajec v  mnoha zemích oblíbenou tradicí. Lidé do  zahrad postavili velikonoční hnízda z  mechu, aby je mohl velikonoční zajíc naplnit. Barevná vejce jsou velmi oblíbená, protože je velikonoční zajíc sám ručně pomaloval. Tato představa se dětem velice líbí, a proto je s velkou oblibou hledají na zahradě a rády je jí. Je jedno, zda se jedná o opravdová vejce, nebo ty z čokolády. TRADICE Kraslice Malovaná velikonoční vajíčka byla původně červená. Slovo „kraslice“ etymologicky pochází ze slova „krasnyj“ – červený. Kraslice byly červené patrně proto, neboť šlo o  barvu krve, která je ve  starých kulturách považována za  symbol života. Dnes už nejsme schopni zjistit, proč se kraslice začaly zdobit. Víme však, že různé kraje měly své zvláštní ornamenty a  že na  kraslicích kdysi bývaly také nápisy nebo magické obrázky. Velikonoční vajíčko ovšem bylo také důležitým poslem lásky a  mělo komunikační roli. Poslat kraslici znamenalo nabídnout lásku a přijetí kraslice bylo závazné.