Aktuálníletáky.cz   

Kaufland leták na tento týden + příští týden : Akční ceny hypermarketu Kaufland

Platnost od 28.4 .2016 do 4.5 .2016


Akční ceny hypermarketu Kaufland - strana 35
















































     

Akční ceny hypermarketu Kaufland - strana 35

ZAJÍMAVOSTI Největším spáčem mezi zvířaty je netopýr, žirafě stačí dvě hodiny K olik spánku potřebují zvířata? Podle katalánského listu La Vanguardia některá více, některá méně, ale spí všichni, včetně jednobuněčných organizmů. Masožravci stráví spaním více času než býložravci, stejně jako menší zvířata spí déle než ta větší. Rekordmanem ve spaní je s dvaceti hodinami denně netopýr, naproti tomu třeba žirafě stačí dvouhodinová siesta. Dospělý člověk, který chce být v dobré kondici, spí v průměru osm hodin denně. Z nich tvoří takzvané fáze REM, v nichž se zdají sny, necelé dvě hodiny. Starším lidem obyčejně stačí méně hodin spánku, třeba jen pět a půl hodiny, miminka naopak stráví v  náruči boha Morfea třeba i  16 hodin denně. Stejnou dobu jako dospělý člověk spí zvíře člověku fyziologicky nejpodobnější – prase. Některým zvířatům stačí mnohem méně, například kůň odpočívá jen zhruba tři hodiny denně, asi tak dlouho jako slon. Kdo ovšem nejvíce lenoší, je netopýr, který spí 20 hodin, a přes 80 procent života tak má zavřené oči. Psi stráví spánkem asi deset a půl hodiny denně a kočky potřebují nejméně 12 hodin odpočinku. Nicméně je známá věc, že tito domácí miláčci, zejména pak kočky, lenoší déle. Nejdelší REM fázi spánku má ptakopysk, jemuž se „zdají sny“ osm hodin ze 14hodinového spánku. V případě ryb spánek neznamená zavírání očí, neboť nemají oční víčka, ale stav klidu. Ryby si dopřávají krátké siesty během dne i noci. Zvláštností jsou techniky odpočinku u  vodních savců. Například delfíni a tuleni jsou schopni spát a polovinu mozku mít v bdělém stavu, což jim umožňuje kontrolovat dýchání. Delfíni často spí v  páru a  přitom společně bok po boku plavou. A pokud se někomu zdá nemožné spát a přitom plavat, jak se pak musí divit tomu, že někdo spí a létá. Dokáže to rorýs obecný, malý pták, který spí rovněž jen polovinou mozku, takže může spát v  letu. Také na  zemi existují spánkoví akrobaté. Lenochod, který navzdory svému jménu spí „jen“ 14 hodin denně, stráví většinu času zavěšen na stromě, ať už je vzhůru, nebo spí. To samé dělají netopýři. Také koaly spí na stromě, ale lehátkem jsou jim přitom větve. Rosničky se zas k  větvičkám přilepí přísavkami, které mají na  konečcích nožek. Kromě každodenního odpočinku je u  zvířat také častým jevem takzvaná letargie, tedy klidový stav provázený útlumem fyziologických procesů. I hibernace neboli zimní spánek medvědů může být přerušen, a to výjimečnou událostí – porodem. První dva či tři měsíce života pak medvídě saje mléko spící matky, která je pak po  probuzení ze zimního spánku i  o  40 procent své váhy lehčí. Dalším, kdo v zimě hibernuje, je netopýr. Ještě předtím se ale páří, takže samice netopýra má v genitáliích semeno do konce hibernace. Teprve na jaře, když se probudí, dojde k oplodnění. U skokanů maskovaných se někdy stává, že páření nestačí dokončit před začátkem zimního spánku. A tak zůstává pár v kopulační pozici několik měsíců, než se na jaře probudí a samička pak naklade až 4000 vajíček. ČTK Ilustrační foto: ČTK/AP/Fabian Bimmer ě vlků hřivnatých dostala Mládata v plzeňské zOO jména kouzelníků K ouzelnická jména Hermiona, Harry, Hagrid a  Houdini dostala v  plzeňské zoologické zahradě mláďata ohrožených vlků hřivnatých. Narodila se na začátku února a jsou již sedmým plzeňským odchovem druhu, který patří mezi 50 nejvzácnějších z  téměř 1300 druhů chovaných v plzeňské zahradě, řekl ČTK ředitel zoo Jiří Trávníček. Vlci, někdy také psi, hřivnatí, žijí na jihozápadě Jižní Ameriky v podhůří And. I když mají atraktivní zjev, nejsou v zoologických zahradách často chovaní. Podle Trávníčka za to může částečně i značný zápach, který se kolem jejich výběhů line. Vlky hřivnaté chová plzeňská zoo od konce roku 1993, poprvé se rozmnožili o tři roky později. Včetně posledních mláďat se už v zoo několika chovným párům narodilo celkem 18 mláďat, na poslední vrh chovatelé i návštěvníci zoo čekali osm let. Hřivnatí vlci jsou všežravci, v zoo je chovatelé krmí kuřecím masem, když jim ale chtějí přilepšit, přidají jim například sladký kompot nebo ovoce, na kterém si šelmy také pochutnají, doplnil Trávníček. „Mláďatům je dnes 76 dní, samice je už nekrmí, přijímají normální potravu,“ řekla chovatelka Lenka Václavová. Zatím jsou ve vnitřní ubikaci a brzo je budou moci návštěvníci při troše štěstí spatřit ve venkovním výběhu. Potkat vlky hřivnaté ve volné přírodě není podle Trávníčka vůbec snadné. „Byli jsme v Americe několikrát, viděli jsme různá zvířata, ale vlky hřivnaté jsme nepotkali nikdy. Žijí samotářským nebo párovým životem, mají výborné mimikry,“ řekl. Až mláďata povyrostou, koordinátor chovu rozhodne, do jaké zoo z Plzně zamíří. Na západě Čech trvale žije chovný pár a nyní dožívá i jeden starý samec. ČTK Foto: ČTK/Pavel Němeček ZAJIMAVOSTI